6.8 Praha Sterboholy

Akce se vyvedla bylo dost lidi aj bylo i dost zabavy treba v autobusu sem chytal na vysilacce novou radiovou stanici se jmenem Bedo hraj.jo a este mohlo byt vice PIVA obcas casto byla velka chut a tim padem i zizen

Musim jedine souhlasit. Jako, cekal sem ze to bude velky, ale ze takhle?!!

Taky přispěju svým pohledem na akci.
Tož jsme se sešli na nádraží, ve vlaku bez potíží našli kluky zlonický (jak by né, když na nás mávali z okna dřív, než vlak zastavil).
Cesta do Prahy proběhla v klidu, dokonce tak v klidu, že jsem si musel otevřít jednoho lahváče. Demoralizován poloprázdnou krabicí LM Reds´ jsem se jal vyhledávat otevřený stánek s cigárky, ale všude bylo zavříno. To už jsme pochodovali na Hlavák, zcela nesmyslnou oklikou, vedeni týmem AKZ. Na Hlaváku se projevili vesničani, neschopní koupit si v automatu jízdenky na metro... Ale ve stánku to bylo jednodušší. Když jsem spatřil ten stánek, srdce se mi rozbušilo chtíčem, ale pak jsem ke svému velkému zklamání našel v kapse plnou krabičku Chesterfieldek, tak jsme nastoupili na metro.

Na nástupišti dlouho nic nejelo, tak jsem aspoň obveseloval rádiově vybavené okolí svojí amatérskou stanicí "Bludra´s Beatbox". Potom jsme naběhli do vagónů a dojeli na stanici Háje. Dlouho to jelo.
Pak jsme vystoupili a autousem dojeli na stanici metra Skalka. Tam mě zaskočily zavřené WC, a tak jsem spolu s mými věrnými Gebirgsjaeger vyrazil na dlouhou tůru k nejbližšm keříkům.

Obveseleni jsme nastoupili na autobus k Europark Centru, odkud to bylo k cihelně, co by fazolním granátem dohodil.

Náběh do objektu byl doprovázen lehkým deštíkem, který předurčil počasí po celou dobu hry. Vyšplhali jsme tedy do nejzadnější budovy, abychom se připravili na samotnou bitvu.
Já jsem s úděsem zjistil, že mi netěsní zásobník v pistoli, a tak jsem si opět nezastřílel do lidí. Ragnar upustil svojí MPici a musel pro některé kusy slézat z druhého patra.

Takřka třicetihlavý dav se po chvíli shodl na scénáři "CTF", a tak jsme sebrali všechny Bunďáky a civily, jakož policejně oblečené hráče a vyrazili do své základny. Mírná přesila se snadno projevila, když nás protivníci, složeni vesměs z Amerikánců obklíčili a ostřelovali na naší omezené pozici. Několik lidí jsem krutě sestřelil, ale sám jsem to schytal při přechodu z vnějšího schodiště. DNL s Kalašnikovem mě střelil do stehna, já jsem zařval ve stylu RP a filmově se složil na podlahu což následoval vyděšený výkřik "jsi v pohodě?"

Odebral jsem se k mrtvolám neboť respawn byl hromadně za tři minuty. Pivo mi začalo tou dobou slušně makat, a tak jsem začínal trousit děsící výkřiky "Spritz mir!", "Schlucke mich!" a "Poďte, mrdi!".
Bohužel, ani moje naspeedované ego nedokázalo zachrániti modrý hadr, suplující vlajku, a tak jsme z mrtvoliště smutně pozorovali bandu Amíků, kterak zdrhá s vlajkou.

Další akci jsme otočili. Došlo ke krutým ztrátám na obou stranách a jak se ukázalo, obrana nebyla snadná ani na druhé straně. Pravá zábava ale začala se scénářem "VIP". Pomenší VIP totiž disponoval smyslem pro humor (ale mě neustále kritizoval, že čadím a lemtám jednoho lahváče za druhým).
Jeho posunky jsou bohužel neopakovatelné, možná něco bude na fotkách. Během té akce jsem byl překvapen zákeřnými protivníky ve chvíli, kdy jsem se se šroubovákem v ruce hrabal v CA Steyr Augu, tak jsem ho zahodil, do jedné ruky čapnul pušku, do druhé zpoloviny vypitého lahváče a jal se bránit naši vlajku. Bohužel jsem byl zastřelen.

Zbytek mi začal splývat, pamatuji si na hrdniský průnik s malou skupinkou, kdy jsem se pokoušel vylézt po zdi, ale ta byla moc hladká, nebo když jsme přebíhali volné prostranství, dva přeběhli a já, poslední jsem to dostal z prvního patra, jen abych viděl mé dva spolubojovníky, jak se s rukama nahoře zase vracejí...

Pak jsme opustili ostatní, a malá skupinka deseti lidí se mnohem kratší cestou dopravila na Masaryčku. Doplazil jsem se domů a usnul jsem.
Pravé zakončení bitvy ale bylo v Pondělí, kdy jsem se sťal v baru u Steelmana. Dostatečně.

Bludra Out.

Musim jeste poukazat na straslivou "psychosilu" plynovky MK1 Tactical pistol.
Zakerne jsme spolu s Krutou, vlastnicim vypujcenou MK1cku a Martinem Malym obehli v prvnim kole skupinu amiku, utocicich na obranne pozice nasich. Kdyz nas spatrili, okamzite zanechali ztec a obratili hlavne na nas. Snazil sem se nekoho marne strefit, ale amici byli 3 a strileli hned, jak sem vykouknul, takze jsem nemel sanci zamirit.
Vtom Kruta vytahnul MK1 a vyskocil zpoza rohu. Jediny vystrel stacil. Vsichni amici, jako kdyz zaveli zalezli za roh. Vybehnul jsem k blizsimu sloupu a s jinym uhlem uz dokazal sundat jednoho. Druhy zpanikaril a snazil se zdrhnout, ale dostal do zad kulatou. Treti se drzel dele. To uz byl kruta za mnou a oba sme zaujali jeden roh sloupu. Amik nemel kam a dostal ji v nekolika vterinach.
Proto si hned po lepsim kveru koupim i MK1 jako zalozak.

a to sem se docela prekvapil jak sem skocil z tech schodu dolu stim jesli pod nima nikdo neni kdyby tam byla kamera tak by to mohlo vypadat i efektne

akce byla super.
ale na ten prostor by to chtelo min.jeste jednou tolik lidi..

tento pocet byl dostacujici pak bychom se tam pletli navzajem a udelal bys hlasitejsi pohyb a okamzite by o tobe vedel nepritel.trefis me na kratkou vzdalenost nebo do xichtu a poznas silu me pazby na oku

ty si si asi neprosel ten celej areal

asi tak dve tretiny no dobra o 10 az 20 lidi mohlo bejt vic

jo akce se vydarila nekdy bych to tam zvopaknul...